Na závěr roku přinášíme ohlédnutí za podzimní částí World Tour 2015/2016, která vyvrcholila první prosincový týden v Rize, kde se odehrál úvodní turnaj Super Series aktuální sezóny. Zajímat nás bude především působení českých hráčů, kteří o sobě výsledkově dali vědět zejména na turnajích základní úrovně.
Na standardních turnajích sbírali Češi pódiová umístění
Standardní turnaje World Tour se konají po celém světě. Tři podzimní podniky v Severní Americe letos zůstaly prakticky bez účasti evropských hráčů - s jedinou výjimkou edmontonského vítězství Dána Axelsena. České barvy jsme viděli až na turnajích ve Slovinsku a ve Švýcarsku. Oba dva víkendy vyšly českým hráčům na výbornou: nejprve 10. října ve Slovinsku ovládli turnaj bratři Hvižďové v pořadí Michal a Leoš, o týden později se na druhém a třetím místě za vítězným Axelsenem poskládali Jakub Sládek a Václav Pikl (THC Stiga Elites). Do první desítky se dostal také Martin Ženíšek (pátý na obou turnajích) a Hynek Nechutný (ve Švýcarsku) z Gladiators.
Michal Hvižď (vlevo) přesvědčivě zvítězil na slovinské půdě | Foto: F. Suma
Na dvou turnajích kategorie Major hráli čtyři čeští hráči
Druhá nejvyšší kategorie světových turnajů měla na podzim dvě zastávky: v Norsku a v Rusku. Do Stavangeru se 5. září vypravili Pavel Plešák, Martin Ženíšek (Gladiators) a David Dvořáček (Stiga HC Benátky). 16. a 20. místo obsadili Gladiátoři v pořadí Ženíšek - Plešák, 32. skončil jediný zástupce litomyšlského klubu. Miloš Ševr jako jediný Čech změřil síly s ruskou špičkou 14. listopadu v Petrohradu. Nakonec obsadil 75. místo.
Super Series s účastí 8 českých hráčů - Lebl a Plešák bojovali ve finálových skupinách
Úctyhodných 232 hráčů přilákal do lotyšské metropole letošní turnaj Riga Cup (5.12.). Nechyběly mezi nimi ani české barvy, které hájily kluby s doposud nejpilnějšími cestovateli (Gladiators, Elites a Benátky) a také Kryštof Lebl z Big Bandu. Právě on spolu s Pavlem Plešákem dokázal proklouznout do závěrečných bojů o play-off. Ani on, ani plzeňská legenda sice neprošli do vyřazovací části, v nabité konkurenci ale i 35. (Plešák) a 36. místo (Lebl) platí za slušný úspěch. Ostatní Češi ve výsledkové listině už byli mimo TOP 50.
Devátý hráč průběžného pořadí World Tour David Dvořáček | Foto: archiv D. Dvořáček (Riga)
Pořadí světové tour teprve dostává úvodní obrysy - čekají nás ještě čtyři turnaje Super Series a jeden turnaj Major, přičemž bodovací systém počítá se třemi nejlepšími výsledky každého hráče. I proto se na prozatímním prvním místě drží 42. hráč světa, Švéd Nilsson - absolutní špička totiž ještě často nemá na kontě více než 1-2 turnaje. Obdobně musíme hodnotit i průběžné páté místo Martina Ženíška a devátou příčku Davida Dvořáčka.
Hned po Novém roce nás čeká mistrovství světa klubů a turnaj Super Series v Kursku (9.-10. ledna), kde budou podle očekávání velmi silní domácí Rusové.
Český pohár uzavřel kalendářní rok 2015. Patrik Petr navázal 12. prosince v Praze-Satalicích na své vítězství v Litomyšli. V čele průběžného pořadí však nadále zůstává Zdeněk Matoušek ml., který obsadil potřetí v řadě druhé místo. Výsledková listina čítala stejně jako v předchozím kole 66 účastníků. Sezóna pokračuje 16. ledna v Brně.
Český pohár poprvé obrazem na internetu
Tradiční prostředí jídelny ZŠ Satalice
Díky iniciativě pořádajícího klubu HCS Žabka Praha se poprvé v historii Českého poháru živě přenášely zápasy z turnaje pomocí internetového vysílání. Shlédnout je můžete i zpětně - nabízíme například kompletní záznam finálové série (ostatní utkání najdete v podobných videích přímo pod tímto záznamem). Nutno říci, že domácí klub se činil i herně a obsadil dva ze tří stupňů vítězů. Matoušek sice ani napotřetí nedokázal přetavit finálovou účast ve vítězství, ale i tak může být před zimní přestávkou spokojený, protože s komfortním náskokem vede hodnocení Českého poháru (byť samozřejmě musíme brát v potaz pravidlo o započtení 90% nejlepších výsledků, které umožní jeho nejbližším pronásledovatelům v druhé polovině sezóny smazat bodový handicap za vybrané neúčasti). Bronzový Filip Hamáček se po výpadku v Litomyšli vrátil zpět na stupně vítězů, třetím Žabákem v první desítce byl osmý Jirka Chylík, lídr juniorské kategorie, který na domácí půdě zaznamenal svůj nejlepší výsledek v této sezóně. Dařilo se ale i jeho nejbližšímu pronásledovateli: Michal Kobrle (THC Stiga Elites) sehrál svůj vůbec nejlepší turnaj v kariéře a odváží z Prahy 11. místo. Žabka se díky tomuto turnaji prakticky dotáhla na Elites v hodnocení klubů, kde rozdíl činí pouhých 10 bodů.
Bilance pohárových kategorií ke konci roku 2015
Druhá polovina sezóny čítá tradičně šest turnajů + mistrovství republiky, a proto můžeme průběžné pořadí jednotlivých kategorií Českého poháru po čtyřech podzimních turnajích chápat spíše jako startovní pozici pro boje v jarní části. Jak jsou tedy rozdány karty v hlavních soutěžích?
Hlavní kategorie: Zdeněk Matoušek ml. - Filip Hamáček - Pavel Plešák. Ani jeden z nich však dosud nezvedl nad hlavu pohár za první místo. Po dvou vítězstvích mají Yevhen Levdanský a Patrik Petr, kteří však vynechali jeden turnaj a do pořadí se vrátí po škrtnutí neúčasti ve druhé polovině sezóny. Hráči THC Stiga Elites vyhráli všechny čtyři úvodní turnaje sezóny.
Soutěž klubů: THC Stiga Elites - HCS Žabka Praha - Big Band. Další dominantní sezóna Žabky a Elites. Big Band zůstává na třetím místě s výrazným odstupem, překvapením sezóny je ale vyrovnaný souboj aktuálně čtvrtých Benátek s plzeňskými Gladiators.
Nováčci: Radek Bidlo - Milan Šafránek - Miroslav Uhlíř. Prozatím třináctičlenná nováčkovská liga nabízí vyrovnaný souboj o první místo, bojuje se i o třetí pozici, kterou zatím těsně hájí Uhlíř před Kluganostem. Nováčkovskou soutěž často rozhoduje disciplína při účasti - v jarní části proto ještě můžeme být svědky zajímavých zvratů.
Junioři: Jiří Chylík - Michal Kobrle - Samuel Hána. Dvojnásobný juniorský mistr republiky Chylík prozatím s přehledem vede tabulku mladých českých nadějí. Zvláště poslední turnaj ale naznačuje, že Kobrle má šanci souboj herně vyrovnat, byť za normálních okolností už bodový náskok nedožene. Hána na třetím místě už ztrácí výraznější počet bodů a musí hlídat především čtvrtého Jakuba Matýska.
Veteráni: Pavel Plešák - Daniel Matýsek - Adam Zielinský. O trofejích Pavla Plešáka ztratil přehled už asi i samotný majitel, ale zdá se, že o té letošní ještě zdaleka není rozhodnuto. Daniel Matýsek ztrácí 15 bodů, zpovzdálí sleduje jejich souboj vzorně srovnaná dvojice Zielinský - Pikl.
Ženy: Hana Marešová - Aneta Pohořalá - Iva Mašková. Soutěž je již několik let ovlivňována nepravidelnou účastí soutěžících, a proto jsou výhledy do druhé části sezóny velkou neznámou. Stabilní účast nahrává především Hance Marešové. Dokáže se jí ve zbytku sezóny postavit některá další hráčka?
Při našem výčtu také nesmíme opomenout fakt, že účast na českých turnajích oproti loňsku mírně vzrostla. Přivítali jsme některé nováčky, ale o mnohé účasti se postarali také naši bratia ze Slovenska (THC Predators, THC Blue Dragon Košice). S nimi i se všemi ostatními se budeme těšit na shledanou v novém roce.
Do Litomyšle se na třetí kolo Českého poháru (sobota 21. listopadu) sjelo 66 hráčů. Mezi nimi byl i vítěz obou předchozích turnajů, ukrajinský reprezentant Yevhen Levdansky, kterému se však nepodařilo zkompletovat vítězný hattrick. Ve výsledcích se tentokrát podíváme na domácí klub Stiga HC Benátky a na paradoxy letošní sezóny.
Levdanského přemožitel podlehl domácímu odchovanci Petrovi
V prvních dvou turnajích sezóny nenašel Yevhen Levdansky nikoho, kdo by jej dokázal vyřadit v cestě závěrečným play-off. Až v semifinále litomyšlského turnaje mu přesvědčivým způsobem vystavil stopku Zdeněk Matoušek mladší a po zápasech 4:1, 4:2 a 4:3 slavil postup do finále. Sérii rozjel vynikajícím způsobem (6:3), ale pak už úřadoval odchovanec domácího klubu Patrik Petr v barvách THC Stiga Elites (3:2, 3:2, 4:2). Přestože na Matouška už podruhé v řadě zbylo "jen" druhé místo, stáhl alespoň na Levdanského v průběžném pořadí poháru 6 bodů.
Nejlepším z domácích byl dvacátý Jež Pořadatelé z klubu Stiga HC Benátky připravili již tradičně skvělý turnaj v paláci stolního hokeje (alespoň u mě platí Lidový dům za nejkrásnější místo konání v celém současném kalendáři). Bodový příděl klubu z turnaje tentokrát zajišťovalo modrobílým trio Jež, Lopaur a Boštík. Oproti minulému turnaji na ně však zbyly až pozice ve třetí desítce. Jež (20) s Lopaurem (22) bojovali v áčku, Boštík obsadil třetí místo ve skupině B. Litomyšl tentokrát prohrála klubové hodnocení s oběma svými nejbližšími rivaly - plzeňskými Gladiators i BSE United. Náhoda, nebo opět efekt unaveného pořadatele? :-) Úctyhodným počinem však je 16členná účast domácích - i díky ní má letošní sezóna zatím pohlednější statistiku účasti než ta loňská. Ukazuje se, že Benátky mají širokou a pestrou hráčskou základnu a patří v tomto směru mezi nejlépe fungující kluby na české scéně. Nesmíme zapomínat ani na to, že z jeho řad vyšli hráči jako Petr či bratři Tmějové, kteří později zamířili do Elites. Jednou jsi nahoře, podruhé v béčku
O vyrovnanosti české pohárové scény svědčí fakt, že můžeme být svědky následujících paradoxů: Filip Hamáček a Michal Boštík obsadili před měsícem v Praze třetí a čtvrté místo. V Litomyšli na ně zbyla "jen" účast ve skupině B. Oba doplatili na vražedné složení skupiny 4, která se stala hrobem favoritů. A kdo byl jejich katem? Tomáš Kahoun st. z BSE United, který právě z této skupiny poprvé v kariéře postoupil do áčka, a Antonín Šurýn, který na pražském turnaji bojoval až v céčku. Čeho se asi dočkáme na závěr podzimní části sezóny 12. prosince v Praze-Satalicích?
Druhého kola Českého poháru se pořadatelsky zhostil pražský klub Big Band. Dramatické předkolo v podobě nečekané změny sálu organizátoři ustáli a ve Vysočanech připravili pohodový turnaj. Nejlepší výkon podal již podruhé v řadě ukrajinský reprezentant Levdansky v barvách THC Stiga-Elites. Na druhém a třetím místě se zazelenali hráči pražské Žabky v pořadí Matoušek - Hamáček. Největším překvapením turnaje se však stal čtvrtý Michal Boštík (Stiga HC Benátky). Kompletní výsledky (účast: 67 hráčů).
Hojná účast nových hráčů potěšila pořadatele i asociaci
Záběr na hrací sál a hráče BSE United
Pražský turnaj však zdaleka nebyl jen o jménech v popředí výsledkové listiny. Pozornost vzbudila i účast šesti úplných nováčků, kteří na turnaj zavítali z Prahy, Plzně, Bystřice pod Pernštejnem, Hradce Králové a Benešova u Prahy. Sedmým statečným byl domácí Adam Herold, který však svůj první turnaj absolvoval již v minulé sezóně. Zkušenosti byly znát, protože to byl právě Herold (54.), kdo miniturnaj nováčků zvládl vůbec nejlépe. Druhé místo obsadil Vít Kluganost (60.), třetí Miroslav Uhlíř (62.) Po dvou turnajích nové sezóny mají všichni klasifikovaní nováčci shodně po jedné účasti, takže se můžeme těšit na vyrovnané zápolení v nováčkovské lize. Na koho z nich čeká na konci sezóny pohár pro absolutního vítěze?
Big Band si vybral pořadatelskou daň
Jak už to bývá, rozhodne-li se klub pořádat turnaj Českého poháru, síly se musí dělit mezi organizační a herní složku, což není nikterak jednoduchý úkol. Možná právě proto se do první desítky probojoval jen jediný zástupce domácího klubu - 10. Kryštof Lebl.Do play-off proklouzl ze 16. místa také Simon Thomas, třetím nejlepším z pořadatelského klubu byl 30. Adam Zielinský následovaný Dušanem Krásou. Vítězem skupiny C se stal Antonín Šurýn (45.), 53. místo obsadil benjamínek klubu Leon Thomas.
Pořadím zamíchaly i čtyři výkonnostní skupiny
V posledních sezónách nebývají čtyři výkonnostní skupiny pravidlem. Díky hojné účasti se však již dopoledne lámal chleba pro nejednoho účastníka. Hranice mezi skupinami C a D byla tenká, zaregistrovali jsme i velmi těsná vypadnutí na hranici skupin A i B. Souboj v play-off B se nejlépe vydařil Martinu Maděrovi z Příbrami, který ve finále porazil druhého hráče juniorské tabulky Michala Kobrleho. Bronz bral v béčku Vladimír Kraus. Za domácím Šurýnem stanuli na stupních vítězů skupiny C František Marek (BSE United) a rodinnou sbírku bratrů Kobrlových rozšířil třetím místem v této skupině Lukáš. Jindřich Petr, Jakub Matýsek a Miroslav Mareš jsou pak třemi nejlepšími ze skupiny D.
Hrdinou turnaje Boštík, smolařem Hána
O nádhernou jízdu závěrečným play-off se postaral Michal Boštík (vpravo), který na své cestě do semifinále vyřadil zkušeného útočníka Pavla Plešáka(série 3:2)i urputného obranáře Míru Černocha (3:1). Ze třináctého místa se tak poprvé od roku 2008, kdy zahájil svoji pohárovou kariéru, probojoval mezi nejlepší čtyřku turnaje. Nad jeho síly byl až loňský vícemistr ČP Zdeněk Matoušek. Ke svému tažení play-off Boštík napsal: "I když jsem věděl, že moje šance budou minimální, chtěl jsem to zkusit. Hodně jsem se soustředil na Pavlovu hru, především na jeho excelentní
pravou akci a snažil se mu bránit nahrávky. Nakonec se to ukázalo jako
dobrá taktika a povedlo se mi sérii otočit. V tu chvíli jsem byl hodně
motivovaný a formu jsem dokázal přenést i do
série s Mírou Černochem. Ta byla hodně taktická, s minimem branek. Zahrát si semifinále pro mě byl obrovský zážitek. I když jsem prohrál
0:3, je to velká zkušenost." Zejména díky Boštíkovu čtvrtému místu obsadily Stiga HC Benátky třetí místo v klubovém hodnocení turnaje za vítěznou Žabkou a THC Stiga-Elites.
Odvrácenou stranu sportovního zápolení naopak pocítil Samuel Hána, po jehož brilantních výkonech proti Ženíškovi, Turoňovi a Lopaurovi (všichni postoupili do elitní skupiny) se dal očekávat také jeho premiérový postup do skupiny A. O ten však třetí junior průběžného pořadí ČP nakonec přišel kvůli nečekaným prohrám s hráči na 11.-13.místě (v jeho neprospěch navíc rozhodl až vzájemný zápas).
Příštím turnajem bude třetí kolo Českého poháru v Litomyšli 21. listopadu.
První turnaj sezóny Českého poháru 2015/2016 je za námi. Na nejvyšším stupínku stanul ukrajinský reprezentant Yevhen Levdansky, toho času člen klubu THC Stiga Elites, druhé a třetí místo obsadili Lukáš Turoň a Patrik Petr (kompletní výsledky). Sokolovna Teplýšovice přivítala celkem 60 hráčů z ČR, Ukrajiny a Slovenska. Sympatický domácí klub již poněkolikáté připravil příjemný zahajovací turnaj sezóny (fotogalerie). Vrcholem té letošní je MS klubů v Kursku a ME v Estonsku. Probíhat samozřejmě bude také každoroční seriál Světové ligy.
Trojlístek nejlepších z 26. září 2015
Pořadatelský klub THC Teplýšovice
Letošní seriál reportáží z turnajů začínáme zastávkou v Teplýšovicích u Benešova. Místní klub patří na české scéně ke stálým účastníkům mistrovství republiky. Na MR družstev startoval poprvé v roce 2008 a jeho nejlepším klubovým umístěním je 12. místo z MR družstev 2012 a 2014. Již několik let se angažuje i pořadatelsky. Na turnajích Českého poháru je jeho nejaktivnějším hráčem Pavel Pohořalý, ostatní hráči se účastní většinou pouze domácích turnajů a MR. Mezi pěticí domácích letos zaznamenal nejlepší výsledek právě Pohořalý (37. místo), 51. místo obsadil Vojtěch Goby, 54. Vlasta Gobyová, 57. Pavel Goby a 60. Kateřina Stařecká.
Výsledky turnaje
Složení první desítky bylo výsledkově pestré - objevili se v ní zástupci 6 klubů. Tím nejspokojenějším mohl být THC Stiga Elites s prvním, třetím a pátým místem. Rovněž tři hráče mezi nejlepšími měla Žabka Praha, alespoň jedním zářezem se mohl pochlubit Třinec, Big Band, plzenští Gladiators a THC Stiga-Game Příbram. Nejlepší hráčkou turnaje se stala 39. Aneta Pohořalá (BSE United) - na prvním turnaji s novým příjmením téměř vzorně zařazená po boku manžela.
Zahájení a tradiční zelenobílý dres Teplýšovic
Skupina B dlouho vypadala rovněž na záležitost Elites, avšak zde nakonec všem vypálil rybník navrátilec Dušan Krása (Big Band), jenž v dramatickém finále přehrál Michala Kobrleho 3:2 na zápasy. Nejen druhé, ale i třetí místo tak putovalo do Elites zásluhou Miloše Ševra. Mezinárodní stupně vítězů se poskládaly ve skupině C, kterou ovládl Jan Hlůžek (Kladno) před Allanem Lorandem st. (Slovensko) a Lukášem Kahounem (BSE United).
Jediným juniorem v A skupině byl tentokrát Jiří Chylík (10. místo), 26. skončil Michal Kobrle a 40. Samuel Hána. Adam Zielinský se stal nejlepším veteránem, jehož těsně pronásledovali Pavel Plešák a David Šmíd - jediný zástupce Svitav na turnaji.
Druhé kolo Českého poháru se koná 24. října v Praze-Kbelích pod záštitou klubu Big Band.
V rámci letního soustředění nejsou letní teploty žádným překvapením. První asociační juniorské soustředění v Českých Budějovicích (17.-20.7.2015) si ale vybralo přímo tropické dny. Přesto se jedenáctka mladých českých hráčů z klubů Stiga HC Benátky, HCS Žabka Praha a BSE United statečně poprala se všemi nástrahami počasí i jihočeské metropole.
Čeští junioři a hráči do 26 let si ze čtyřdenní akce odvezli pěknou porci zápasů - celkem čtyři turnaje a spoustu tréninkových bloků. Byl prostor na taktické porady, zaručeně pravdivé historky, průzkum města v nočních hodinách i na občerstvení v literární kavárně Měsíc ve dne, která nám velkoryse poskytla prostor své galerie. Mezi fotografiemi legendárního Jana Lukase tak probíhala klání budoucích legend stolního hokeje :-)
Nešlo však zdaleka jen o hokej. Výsledek prvního fotbalového utkání českých juniorů na Sokolském ostrově je zahalen tajemstvím, protože krátce před druhou půlí nastala na hřišti invaze nejmladší generace z vedlejšího pískoviště, která se stůj co stůj chtěla do utkání zapojit. Scházelo jí ale nadšení pro pravidla hry a prostor hřiště, a tak předseda ČASG, toho času hlavní rozhodčí, zápas raději ukončil.
Díky příznivým ohlasům můžeme s potěšením konstatovat, že příští rok bude chtít ČASG akci pořádat znovu. Z herního hlediska jde skutečně o velký přínos pro všechny hráče bez ohledu na jejich současnou výkonnost. Velké množství zápasů v náročných podmínkách je ideální průpravou k udržení koncentrace na fyzicky i psychicky náročných turnajích, vícedenní klání umožní prostudovat herní styly soupeřů. O tom, že se tak skutečně dělo, svědčí velká proměnlivost pořadí za stupni vítězů, na nichž se střídali vesměs hráči pražské Žabky.
Nejdůležitější přidanou hodnotou celé akce byl její lidský rozměr. Zatímco turnaje Českého poháru lze odehrát v naprosté "anonymitě", na vícedenní akci tohoto typu se utvářejí vazby v konkrétní skupině hráčů, která je pro budoucnost ČASG nesmírně důležitá. Výsledky turnajů, které proběhly v rámci soustředění, budou k dispozici na stránkách BSE United v průběhu víkendu.
Současný výbor ČASG po svém zvolení v březnu 2015 deklaroval jako jednu ze svých hlavních priorit práci s juniorskou hráčskou základnou a mladými hráči. Prvním konkrétním bodem a výstupem této práce má být soustředění pro juniory a hráče do 26 let pořádané v Českých Budějovicích ve dnech 17. - 20. července 2015.
Cílem soustředění je dát mladým hráčům možnost učit se jeden od druhého, proto vítáme a zveme hráče všech výkonnostních kategorií. Na programu bude nácvik konkrétních akcí, zápasy, turnaje, ale i společné posezení a další aktivity dle vzájemné dohody a počasí. V rámci soustředění bude pořádán i turnaj pro veřejnost (aktuální informace o tomto turnaji najdete v nejbližších dnech na webových stránkách BSE United).
Zahájení je plánováno na pátek 17. července v 10:00, zakončení celé akce bude v pondělí 20. července v 17:00. Akci organizuje ČASG ve spolupráci s klubem BSE United. Pokud vás nabídka zaujala, pročtěte si bližší informace a přihlašte se ideálně do 6. července.
Víte, proč se brněnský Vítámvás Cup koná zásadně koncem června a ne dříve? Na vině je samozřejmě hlavně načasování akce na závěr školního roku, kdy už výuka polevuje a hodiny je možno využít i poněkud alternativnějšímí způsobem... Čím dál tím více se mi ale zdá, že umístění tohoto turnaje na závěr roku má také svoji symbolickou rovinu.
www.vitamvascup.cz
Sezóna Českého poháru končí v květnu, vrcholí mistrovstvím republiky na přelomu května a června. Ob jeden rok se střídají mistrovství Evropy a světa, které se konají tradičně druhý červnový týden. A pak je na řadě Vítámvás Cup - dvoudenní podnik, který si určil jako svůj program heslo "Turnaj, který spojuje". Čili - s trochou nadsázky - může všem být nad slunce jasné, že vrcholem sezóny není ani MS, ani ME, ale právě akce, která se letos ve dnech 23. a 24. června již podesáté koná ve škole F. D. Roosevelta pro tělesně postižené.
K desátému výročí turnaje přijel do Brna za Českou Asociaci Stiga Game osobně pogratulovat i její předseda Filip Hamáček, a proto chci namísto nošení dříví do lesa na tomto místě poukázat na tři rozměry, které Vítámvás Cup má a které by mohly a měly inspirovat i naši asociaci.
Foto: Jakub Jekl
Za prvé, jde o turnaj, jehož cílem není pouze sportovní zápolení, ale i hluboký lidský rozměr. Domnívám se, že právě vzpomínka na Lukáše Vítámváse dává organizátorům-dobrovolníkům ten potřebný kus síly navíc, aby se dokázali každý rok zmobilizovat a turnaj posunout ještě dále. Jinými slovy, všichni ví, proč se turnaj pořádá a jaký je jeho smysl. Výsledky jejich práce netřeba komentovat: stačí se podívat na seznam partnerů, sponzorů i dalších institucí, s kterými spolupracují. Snáze se prodává projekt, kterému lidé skutečně věří.
Za druhé, jedna z prvních věcí, kterých si všimnete na webových stránkách turnaje, je charta hráče Vítámvás Cupu, která zavazuje účastníky k férové hře a chování vůči soupeřům. Žádné nechávání výsledků ve prospěch "kamarádů", zdržování (které jsme mohli vidět i na mistrovství světa) nebo výmluvy po nepovedených utkáních. Turnaj má stanovené principy, které se jeho hráčí snaží dodržovat. Nejde zde přitom o turnaj slušňáků, kde byste měli záruku, že se nic z uvedeného nemůže stát, ale o turnaj, který se nebojí klást nároky na čestnou hru vysoko. Cesta, která by dle mého názoru slušela českému i zahraničnímu stolnímu hokeji.
Foto: Jakub Jekl
Za třetí, Vítámvás Cup je turnaj, který dokázal vytvořit komunitu. A to nejen jednou do roka, ale i během projektu Vítámvás Cup na cestách, který během školního roku navštěvuje brněnské školy a snaží se pracovat na přirozeném setkávání studentů s handicapem s ostatními dětmi. Několikaletou tradici má i školní liga Vítámvás Training League, na které se schází nejen studenti ze školy F. D. Roosevelta, ale i ostatní hráči, kteří se s nimi seznámili právě díky Vítámvás Cupu.
K osobní gratulaci, která byla součástí slavnostního zahájení, tedy přidáváme i poděkování za úctyhodnou práci a inspiraci, kterou Vítámvás Cup je pro ostatní pořadatele i hráče. Všem soutěžícím pak přejeme pevné nervy a štěstí v boji o jubilejní desátý pohár!
Krásným příkladem toho, jak projekt Vítámvás Cup obohatil i české a mezinárodní turnaje je exhibiční utkání tehdejšího úřadujícího mistra Evropy, Ahtiho Lampiho, s Milanem Zemanem v rámci Czech Open 2009.
Sezóna 2014/2015 minulý týden vyvrcholila mistrovstvím světa v ruském Petrohradu. O víkendu došlo ale také k symbolickému ukončení jedné éry ITHF, jejíž předseda Bjarne Axelsen předal funkci následníkovi Simonu Thomasovi, s nímž jsme vedli rozhovor v dubnu. Je tedy více než na čase, abychom ocenili práci, kterou Bjarne pro stolněhokejovou společnost odvedl, a zjistili, jak se ohlíží za dny svého předsednictví. Otázky v anglické verzi kladl Tibor Varga, rozhovor do češtiny přeložil Kryštof Herold.
Bjarne, po kolik období jsi vlastně byl předsedou ITHF?
Po čtyři období (byl jsem zvolen v letech 2008, 2009, 2011 a 2013). Jsem jediný, kdo je členem výkonného výboru od jeho úplného počátku roku 2005 v Rize; a pak jsem byl sedm let předsedou. Během posledních deseti let se toho stalo dost. Za starých dobrých časů se hodně prodiskutovalo, občas mezi některými zeměmi a hráči panovala špatná atmosféra. Dnes je to o mnoho lepší, ale je nadále důležité, aby nás vedli lidé, kteří znají a respektují pravidla a jsou schopni se nestranně rozhodovat.
Znám tě jako nadšeného cestovatele, který dělá všechno pro to, aby se setkával s hráči stolního hokeje všude po světě, a účastní se všech možných turnajů. Musí to v tvém životě zabírat spoustu času a prostoru…
To je pravda. Mám možnost si plánovat hodně ze svého pracovního a volného času díky tomu, že od roku 2005 pracuji jako šéf rozhlasové stanice. Občas jsem večer před turnajem na hotelu nebo hostelu trochu pracoval, abych měl dost času zase za týden cestovat. ? Na podzim 2012 jsem byl na cestách sedm po sobě jdoucích víkendů – objel jsem Swiss Open, Košice Open, Istra Open, Helsinki Open, Canada Cup, Slovenia Open a Nové Zámky Open. Jak jsem cestoval všude po světě, z turnaje na turnaj, připadal jsem si jako skutečný profesionál. :-) Přiznávám, že bylo docela náročné ve čtvrtek ráno přiletět s Anette [Engel] z kanadského Toronta do Dánska a další den vyrazit s Michaelem [Toft-Nielsenem] do Chorvatska, kde nám jel vlak ze Záhřebu do Kranje, kde jsme se účastnili Slovenia Open. Hodně mě to ale bavilo a podařilo se mi vyhrát tři z těchto sedmi turnajů + dvě stříbrné medaile. Od roku 2004 do roku 2015 jsem mimo Dánsko odehrál okolo 170 turnajů. Cestovat a komunikovat je pro mě velice důležité. Svá rozhodnutí ve výkonném výboru ITHF jsem chtěl zakládat na faktech. Politik – včetně politiků stolního hokeje – musí cestovat, aby porozuměl tomu, jak svět stolního hokeje funguje za hranicemi jeho země.
…ale tomu je teď konec. Co budeš dělat se vším tím volným časem? :-)
Budu dál co nejvíc cestovat, ale nyní i do jiných než stolněhokejových destinací. Toužím vidět nádherná místa, kde se stolní hokej – zatím – nehraje. Kromě toho mám teď dvě zaměstnání: jsem výkonným ředitelem rozhlasové stanice a učím dánštinu lidi z více než dvaceti různých zemí, kteří přichází do Dánska jako uprchlíci. Takhle neustále pracuji s mnoha kulturami a hovořím s lidmi z mnoha zemí – a to mám opravdu rád. Mimo to stále plánuji odehrát některé turnaje ve stolním hokeji – miluji tu atmosféru. Pořadatelům by možná bylo ku prospěchu, kdybych jim pomohl, a já budu velice rád, když mě osloví. Také s DBHU (Dánský svaz stolního hokeje) pracujeme na několika projektech. Pořádáme turnaje po celém Dánsku a podařilo se nám nalákat nějaké sponzory, takže v dánském stolním hokeji začínají figurovat peněžité ceny.
Vypadá tedy situace v Dánsku velmi dobře?
Máme dobrou skupinu mladých hráčů a sérii turnajů s peněžními odměnami. Rozhodli jsme se, že budeme postupovat jako v mnoha jiných sportech. Pořádáme otevřené turnaje, ale noví a slabší hráči se musí kvalifikovat, pokud chtějí hrát „profesionální“ kategorii. Samozřejmě je skvělé, když může na turnaj přijít člověk z ulice a hrát s Maximem Borisovem, ale z jistého úhlu pohledu je to také dost neprofesionální. V jiném sportu by se to nestalo. Pokud chceme pozornost médií, sponzory a peněžité ceny (a já nevím, jestli tohle svět chce), musíme – podle mého názoru – dělat turnaje jen pro hráče určité úrovně.
V Dánsku máme před sebou dvě velké výzvy. Hodně dětí a jejich rodiče nepohlíží na stolní hokej jako na sport. V ITHF se musíme rozhodnout: chceme zůstat na dnešní úrovni, NEBO se odvážíme učinit nezbytné změny a klást v našem sportu určité nároky, abychom ze stolního hokeje udělali známý sport? Když jsem po návštěvě Moscow Open řekl našim lidem o peněžních odměnách za 19. místo, mezi mladými hráči to vyvolalo velký zájem.
Dalším problémem pro Dánsko jsou květnové a červnové turnaje. Květen a červen jsou v Dánsku velmi důležité měsíce, co se týče zkoušek. Přesunout zkoušky je téměř nemožné (chápu, že v jiných zemích to tak velký problém není) a k tomu potřebujete SILNÉ argumenty, abyste rodičům vysvětlili, že by měli kontaktovat střední školu a přesunout zkoušku kvůli stolnímu hokeji. Ve stolním hokeji potřebujeme víc prestiže: TV stanice, sponzory a peněžní odměny, abychom rodiče přesvědčili, že stolní hokej je skutečný sport – jako tenis, stolní tenis, badminton atd.
Co tedy do budoucna potřebujeme nejvíce? Peníze, publicitu, pořadatele na plný úvazek, prvotřídní turnaje nebo více hráčů…?
Odpověď na tuto otázku závisí na tom, co chceme. Pokud chceme cestovat, navštěvovat se, zápolit o trofeje a bavit se, nic nám v tom nebrání – to už máme. Pokud se chceme posunout o úroveň výš, musíme turnaje nejvyšší úrovně světové tour dát pořadatelům, kteří dokáží zorganizovat profesionální turnaje. Pozornost masmédií je skutečně nezbytná, chceme-li stolní hokej dostat výš, než jsme zatím dokázali. Mně se ale zdá, že většina členských federací je spokojená. V takovém případě nezbývá pro budoucí členy výkonného výboru mnoho výzev – kromě sestavování dobrého kalendáře světové tour ITHF, aktualizace světového žebříčku atd. Mě však velice inspiruje práce, kterou odvádí v Rusku a Lotyšsku. Pokud chceme víc veřejné pozornosti, než máme nyní, musíme se od nich učit. Propast mezi pohledy „udržujme současný stav“ a „musíme náš sport rozvíjet“ je pro budoucí výkonný výbor největší výzvou. Domnívám se, že bychom měli klást větší nároky na úroveň turnajů Super Series světové tour. Tuto úroveň si zaslouží všichni profesionální pořadatelé – a pouze oni. Státní hranice by v tomto ohledu neměly být nejdůležitějším faktorem. Nejdůležitější by měla být úroveň organizace, počet hráčů, počet zúčastněných zemí, vybavení místa konání, finanční odměny, média atd. Jinými slovy – PROFESIONALISMUS!
Tvůj herní styl vykazuje hodně soustředěnosti, odhodlání a energie. Kdo tě jako hráče nejvíce inspiroval? Proměnil se během tvé kariéry tvůj styl?
Začal jsem, když mi bylo 29. To pro mě byla největší výzva. Chtěl jsem do toho dávat vše a snažil jsem se dosahovat nějakých výsledků a vyhrávat turnaje v různých zemích. V Dánsku jsem nikdy nemohl procvičit obranu a skórovat ze všech úhlů různými kombinacemi a střelami bylo snadné. Podařilo se mi ale přilákat mnoho mladých Dánů, kteří si neskutečně užili mistrovství světa a Evropy, Swedish Masters, Oslo Open či snad turnaje na Slovensku v Košicích nebo v maďarském Kápolnásnyéku.
Začal jsem ve stejné době jako mnoho nejlepších mladých hráčů. Spoustu z nich nesmírně obdivuji. Jsou tak techničtí a rychlí – to já nedokážu. V obraně se musím hodně soustředit, abych svého soupeře zastavil. K tomu musím využít každičkou šanci ke vstřelení branky, protože rychlé kombinace s mnoha přihrávkami pro mě nejsou snadné. Můj styl se nijak zvlášť nezměnil, ale krok za krokem jsem se naučil víc detailů a triků. Měl jsem příležitost strávit spoustu času hraním stolního hokeje a mluvením s lidmi ve všech možných zemích, a tak jsem se toho hodně dozvěděl – nejen o hraní, ale také o jejich názorech na stolní hokej a pořádání turnajů. Velká inspirace!
Kdyby se tě nováček zeptal na to, co je potřeba k tomu stát se ve stolním hokeji nejlepším, co bys odpověděl?
Nováčkům bych doporučil studovat nejlepší hráče a nechat se inspirovat. Sedněte si a sledujte zápasy play-off mezi nejlepšími hráči, doma pak trénujte a připravte se na to, že blafáky jsou hodně důležité. Před pár lety jsem hrál turnaj ve Švýcarsku. Ve čtvrtfinále jsem vyhrával nad Martinem Ženíškem (Gladiators Plzeň) tím, že jsem hrál hodně blafáků. Řekl mi: „Víš, že existují i jiné kombinace než tahle?“ :-) Měl naprostou pravdu. Bylo to nudné a sledovat nejvyšší mezinárodní úroveň někdy je nudné. Martin se mě ale o měsíc později zeptal, jestli si chci za Gladiátory zahrát na českém mistrovství týmů, což mě opravdu potěšilo a náš tým získal 29. května 2011 bronzové medaile. Týmové soutěže mám ze všech turnajů nejraději.
Poslední „výstřel“: kdo se stane mistrem světa 2015?(pozn: rozhovor proběhl ve středu před MS)
Maxim Borisov (Rusko). Společně s ním favorizuji do semifinále Edgarse Caicse, Atise Silise a Janise Galuza, ale někdo překvapí. Možná Jan Pelkonen, Hans Österman, Venjamin Gerasimov nebo Dmitro Litviňuk.
Bjarne, velice děkuji za rozhovor a za neuvěřitelný kus práce a úsilí, které jsi vložil do stolního hokeje. Užij si Petrohrad!
Malý přídavek pro ty z vás, kdo nechodí pravidelně na web ITHF: tady je Bjarneho poslední vánoční projev (anglicky) z 15. prosince 2014 – osm minut komentářů, postřehů a inspirace…
Shrnutí: mistrovství světa v Petrohradu ovládli domácí Rusové, kteří získali 7 zlatých medailí. Jediná kategorie, ve které nedokázali zvítězit, byly veteránské týmy, v nichž triumfovalo české družstvo. Druhou medailí pro ČR je bronz z individuální kategorie veteránů, o který se postaral Jan Dryák. V neoficiální kategorii MS nad 50 let pak Pavel Plešák vybojoval zlato a Miloš Ševr bronz. Česká republika převzala v Petrohradě pořadatelskou štafetu a za dva roky přivítá nejlepší hráče světa v Liberci. Všechny další výsledky našich hráčů najdete chronologicky shrnuté níže v podobě, v jaké byly zapisovány v průběžné online reportáži.
Mistr světa Maxim Borisov (uprostřed), stříbrný Atis Silis (vlevo) a Edgars Caics (vpravo), Foto: Bjarne Axelsen
Neděle 14. června - jednotlivci - dohráno - výsledky - 1) Borisov (RUS) 2) Silis (LAT) 3) Caics (LAT)
ČR: Předkolo play-off: Dryák, Petr (oba nepostoupili)
Divize 1: 1. Hamáček, 16. Ženíšek (Plešák a Šmíd do této divize nenastoupili)
Play-off - výsledky sérií
Češi proti východním Slovanům: soupeřem Patrika Petra byl Rus Venjamin Gerasimov. Petr se ujal vedení 2:0 na zápasy, ale další vítězství už přidat nedokázal a do osmifinále po prohře 2:4 nepostoupil. Dryák nastoupil proti Ukrajinci Litviňukovi. První dva zápasy tahal za kratší konec, ale do série se vrátil díky přesvědčivým vítězstvím 6:1 a 5:1. Pátý zápas však opět patřil ukrajinskému hráči. Dryák přesto dotáhl sérii do sedmého zápasu důležitým vítězstvím 2:1, v něm ale Litviňuk zvítězil 6:1 a vybojoval postup. Ani Jan Dryák ani Patrik Petr tak do osmifinále nepostoupili.
Ve čtvrtfinálovém složení zaujal především jediný Nor v první osmičce, "až" 65. hráč světa, Yngve Aasheim, který na cestě do čtvrtfinále vyřadil domácí hvězdy Titova a Zacharova. Do semifinále se pak probojovali reprezentanti tří zemí: po jednom měli zástupci domácího Ruska a Ukrajiny, dva hráče v bojích o medaile si vydobyli Lotyši: Edgars Caics vyzval na souboj domácího Borisova, obhájce titulu Silis pak Dryákova pokořitele Litviňuka. Ruská světová jednička zvítězila 4:2 na zápasy, Silis postoupil hladce 4:0. Finále tedy svedlo dohromady obhájce titulu se současným hráčem číslo jedna. Ten díky zničující porci blafáků smetl Silise 4:0 a na domácí půdě se stal mistrem světa.
Po skončení finálových skupin
Devátý Jan Dryák postoupil ze skupiny A do předkola play-off, stejně jako jedenáctý Patrik Petr ze skupiny B. Filip Hamáček bez jediné porážky vyhrál divizi 1.
Po dvou třetinách finálových skupin
Patrik Petr, Jan Dryák a Kryštof Lebl se drželi těsně za osmým místem, Hamáček stále první v divizi 1.
Polovina finálových skupin
Na postupové příčce figuroval Patrik Petr, který se z počátečního 19. místa probojoval na průběžné sedmé, velmi dobře si vedl také Kryštof Lebl, kterému patřila 10. příčka. Dryák spadl na 13. místo. Hamáček vedl divizi 1.
Před zahájením finálových skupin
Na začátku finálových skupin měl po započtení vzájemných zápasů nejvýhodnější pozici pro boje o play-off Jan Dryák, kterému patřila výchozí devátá příčka ve skupině A. Na 17. pozici v téže skupině byl Kryštof Lebl, 21. Míra Černoch a na 27. místě Vašek Pikl. Ve skupině B startoval desátý Zdeněk Matoušek, na prozatímním 19. místě figuroval Patrik Petr.
ČR: v neoficiální kategorii MS nad 50 let startovali Pavel Plešák, Miloš Ševr a Václav Pikl.Všichni
tři postoupili do semifinále a ČR tedy mělo našlápnuto k medailovému
hattricku. Nakonec našim borcům vypálil rybník Estonec Hamdamov, který
se dostal do finále, kde mu ale stopku vystavil Pavel Plešák. Jeho
zásluhou tak do ČR putuje zlato, Miloš Ševr pak přiváží bronz z této
kategorie. (Pozn: V oficiálním zápisu na webu je chybně jako vítěz uveden Hamdamov)
Fotografie z třetího hracího dne
Stupně vítězů, Foto: Bjarne Axelsen
Finále Borisov - Silis, Foto: Bjarne Axelsen
Pořadatelská plaketa - za dva roky se koná MS v ČR, Foto: Filip Hamáček
Sobota 13. června - národní týmy - dohráno - výsledky - 1) Rusko 2) Švédsko 3) Lotyšsko
Tým ČR obsadil páté místo, Rusové přidali už šestou zlatou medaili na MS
13 týmů bylo rozděleno do čtyř základních skupin, z každé z nich postupují dva do finálových skupin. Česko bylo nalosováno do skupiny 4 spolu se Švédskem, Kazachstánem a Běloruskem.
Základní skupina
ČR 24:0 Kazachstán - jasná záležitost českého celku.
ČR 8:11 Švédsko - poměrně vyrovnaný zápas s favorizovanými Švédy.
ČR 23:1 Bělorusko - druhé povinné vítězství a postup do finálové skupiny ze druhého místo ve skupině.
Finálová skupina A (jsou započteny vzájemné zápasy)
ČR 7:16 Rusko - domácí Rusové procházejí turnajem velmi hladce, Čechům povolili jen 7 bodů.
ČR 16:5 Estonsko - Češi si tímto vítězstvím zajistili postup do prvního kola šestičlenného play-off proti Finsku. Skupinu A vyhráli Rusové, skupinu B Lotyši.
Play-Off
ČR 8:13 Finsko - rozhodující souboj o postup do semifinále Češi nezvládli v úvodu a pětibodové manko z prvního kola už nedokázali snížit. Ve skandinávském derby Norsko nestačilo na Švédy a stalo se tak naším soupeřem o páté místo.
ČR 15:7 Norsko - stejně jako před dvěma lety skončili Češi na MS pátí.
Sobota 13. června - základní část hlavní soutěže jednotlivců - dohráno - výsledky
Skončila základní část a tím i celý dnešní program této kategorie. Zde jsou všechny výsledky našich hráčů (tučně jsou vyznačeni postupující do finálových skupin). Soutěž pokračuje zítra finálovými skupinami, výkonnostními divizemi a play-off.
Skupina 1: 7. Kryštof Lebl, 12. Pavel Plešák
Skupina 2: 5. Zdeněk Matoušek ml., 10. David Šmíd
Skupina 3: 8. Patrik Petr
Skupina 4: 9. Václav Pikl, 10. Martin Ženíšek
Skupina 5: 4. Jan Dryák, 9. Miroslav Černoch
Skupina 6: 11. Filip Hamáček
Fotografie z druhého hracího dne
Finále družstev Švédsko - Rusko, Foto: Patrik Petr
Zápas ČR - Estonsko, Foto: Patrik Petr
První kolo turnaje týmů proti Kazachstánu, Foto: Patrik Petr
Pátek 12. června - individuální soutěže veteránů, juniorů a žen - dohráno
Shrnutí: úspěšný den českých veteránů pokračoval, po dopoledním zlatém triumfu s veteránským týmem vybojoval Jan Dryák individuální veteránský bronz. Ve všech individuálních kategoriích triumfovali domácí Rusové: veterán Stanislav Lutaj, junior Michail Šaškov a Viktoria Laričevová v kategorii žen.
Veteráni - celkem 40 hráčů - výsledky - 1) Lutaj (RUS) 2) Titov (RUS) 3) Dryák (CZE)
ČR: Dryák (3.), Plešák (?), Šmíd (?)
Základní část se skládala ze čtyř skupin po deseti hráčích. Ve skupině 1 obsadil Pavel Plešák 3.místo, skupinu 3 vyhrál bez jediné porážky Jan Dryák, čtvrtý ve skupině 4 skončil David Šmíd. Všichni tři tak bez problémů postoupili do dvou dvanáctičlenných finálových skupin. Plešák ve skupině A postoupil do čtvrtfinále ze 3.místa, Dryák těsně zvítězil ve skupině B. Do čtvrtfinále ze skupiny A nepostoupil Šmíd. Dryákovým čtvrtfinálovým soupeřem byl Lotyš Zernovojs, Plešák hrál proti domácímu Lutajovi. Dryák vyhrál přesvědčivě 4:0, Plešák po nadějném začátku série prohrál v prodloužení rozhodujícího sedmého zápasu. Dryák pak v semifinále nestačil na domácího Titova a musel se spokojit s bojem o bronz. V tom porazil 3:0 na zápasy dalšího Rusa Belavina a získal pro Česko druhou medaili z prvního hracího dne šampionátu. Ruské finále Lutaj - Titov vyhrál nad světovou veteránskou jedničkou překvapivě hráč č. 8 Stanislav Lutaj.
Junioři - celkem 20 hráčů - výsledky - 1) Šaškov (RUS) 2) Pelkonen (FIN) 3) Eriksson (SWE)
ČR: Tomáš Kahoun (18.), Lukáš Kahoun (19.)
Finové Pelkonen a Eriksson spolu s domácím Šaškovem skončili na prvních třech místech základní skupiny. Bratři Kahounovi na svém prvním MS vybojovali 18. (Tomáš) a 19. (Lukáš) místo. Trojlístek nejlepších po základní části se nakonec sešel i na stupních vítězů, tentokrát v pořadí Šaškov - Pelkonen - Eriksson.
Ženy - celkem 19 hráček - výsledky - 1) Laričevová (RUS) - 2) Erikssonová (SWE) - 3) Miloradová (RUS)
Bez české účasti
Základní část ovládla favoritka soutěže Viktoria Laričevová (RUS). Do osmičlenného play-off se probojovaly hráčky hned ze šesti zemí, Laričevová prošla turnajovým pavoukem až do finále, kde vyřadila Švédku Erikssonovou 4:1 na zápasy. Nejtěžší sérií pro ní paradoxně bylo čtvrtfinále, kde za stavu 2:3 otáčela sérii v prodloužení.
Pátek 12. června - týmové soutěže - dohráno
Shrnutí:český juniorský tým (T.Kahoun, L.Kahoun) skončil na MS šestý, veteránský tým (Dryák, Šmíd, Pikl, Ševr, Plešák) vybojoval zlato.
Veteránské týmy (celkem 11 týmů) - výsledky -1) ČR 2) Švédsko 3) Rusko
ČR 8:1 Ukrajina
ČR 9:0 Bělorusko
ČR 4:2 Švédsko
ČR 5:2 Estonsko
ČR 9:0 Kazachstán (vše základní skupina)
Český tým vyhrál skupinu 2, ve skupině 1 zvítězili Rusové. Soupeřem českého celku ve čtvrtfinále bylo Lotyšsko, přes které český tým postoupil po dramatické koncovce třetí série 5:3, přičemž dvě minuty před koncem prohrával o dva body... V semifinále smetli čeští veteráni Finsko 8:0, v druhé sérii domácí Rusové podlehli Švédům 3:4. Ve finále zvítězili Češi a získali pro ČR zlaté medaile.
Juniorské týmy (celkem 6 týmů) - výsledky - 1) Rusko 2) Lotyšsko 3) Finsko
ČR 0:8 Finsko
ČR 1:8 Lotyšsko
ČR 1:3 Švédsko
ČR 1:7 Ukrajina
ČR 0:9 Rusko (vše základní skupina)
Český juniorský tým se kvůli omluvenkám zúčastnil turnaje nekompletní, za tým nastupovali pouze dva čeští hráči proti třem soupeřům. V základní skupině obsadili šestou příčku, která jim patří i v konečném hodnocení. Ve finále s drtivou převahou zvítězil tým Ruska nad Lotyši 9:0.
Ženské týmy (celkem 4 týmy, bez české účasti) - výsledky -1) Rusko 2) Ukrajina 3) Lotyšsko
Po základní části: 1) Rusko 2) Lotyšsko 3) Ukrajina 4) Švédsko
Semifinále: Rusko 8:0 Švédsko - Lotyšsko 1:5 Ukrajina
Ve finále Rusky přehrály Ukrajinky 6:2 a získaly pro Rusko zlaté medaile.
Fotografie z prvního hracího dne
Mistři! Foto: Filip Hamáček
Semifinále proti Finsku - 8:0, Foto: Filip Hamáček
Honza Dryák po náročném čtvrtfinále, Foto: Filip Hamáček
Čtvrtfinále veteránů ČR - Lotyšsko, Foto: Filip Hamáček
Dnes večer budou v Petrohradu slavnostně uvítány národní týmy, které se od pátku do neděle zúčastní čtrnáctého mistrovství světa ve stolním táhlovém hokeji Stiga. Mezi nimi samozřejmě nebude chybět ani česká výprava...
Oficiální promo video XIV. mistrovství světa
ČEŠTÍ REPREZENTANTI
Český národní tým bude mít v Petrohradu zastoupení ve všech kategoriích s výjimkou kategorie žen a ženských družstev. Kdo tedy bude hájit české barvy?
Hlavní kategorie jednotlivců + národní tým pro hlavní soutěž družstev
V sobotu i v neděli bude za ČR bojovat desítka hráčů ve složení Černoch, Dryák, Hamáček, Lebl, Matoušek, Petr, Pikl, Plešák, Šmíd a Ženíšek. Mezi jednotlivci se na minulém MS v Norsku žádný český hráč neprosadil do osmifinále. Povede se to letos Patriku Petrovi nebo Zdeňku Matouškovi? Nebo zkušenému Honzovi Dryákovi? Překvapí někdo z dalších hráčů? A jak se povede národnímu týmu, který před dvěma lety skončil pátý? Očekávané finále soutěže družstev se patrně odehraje mezi domácími Rusy a
výborně sehranými Lotyši, ale už minulý šampionát dokázal, že o
překvapení nemusí být ani na MS nouze. Pokud by Češi dokázali porazit silné Švédy a Finy, pak by měli dle papírových předpokladů cestu na bronzový stupínek volnou...
Kategorie juniorů + juniorský tým
V páteční juniorské kategorii se představí Tomáš a Lukáš Kahounovi. Při své premiéře na MS se budou koncentrovat především na soutěž juniorů-jednotlivců, protože z důvodu omluvenek nebudou mít třetího člena do juniorského týmu a budou tak muset soutěž družstev odehrát v oslabení.
Kategorie veteránů + veteránský národní tým
Největší medailové naděje české výpravy se upínají na silný veteránský tým ve složení Dryák, Plešák, Šmíd, Pikl a Ševr, přičemž první tři jmenovaní se pokusí o útok na medaile i v soutěži veteránů-jednotlivců, ve které Česku nominační kvóty přiřkly pouze tři místa.
Všechny kategorie můžete sledovat živě na oficiálních stránkách mistrovství - k dispozici budou online výsledky a live stream z vybraných zápasů. Na seznamu všech účastníků MS figurují jména hráčů ze 16 zemí.
PROGRAM MS (středoevropský letní čas, SELČ)
Čtvrtek 11.června
uvítání týmů a losovací ceremoniál
tisková konference v hotelu Azimut
miniturnaj pro novináře
Pátek 12.června
9:30 - 12:00: soutěže národních týmů - veteráni, junioři, ženy (skupinová část + semifinále)
13:15: slavnostní zahájení
13:40: finále soutěží národních týmů
15:00: zahájení individuálních soutěží veteránů, juniorů a žen (skupinová část + play-off)
19:00: finále individuálních soutěží
20:30: vyhlášení vítězů
Sobota 13.června
9:15: hlavní kategorie jednotlivců (základní skupiny)
12:15: přestávka
13:30: hlavní soutěž národních družstev (základní část + play-off)
18:45: finále hlavní soutěže národních týmů
Neděle 14.června
9:00: hlavní kategorie jednotlivců (výkonnostní skupiny)
12:00: přestávka
13:00: play-off kategorie jednotlivců
17:00: finálová série, série o třetí místo
18:15: vyhlášení vítězů, zakončení šampionátu
Paralelně s hlavní kategorií jednotlivců budou v nedělních odpoledních hodinách probíhat také neoficiální kategorie hráčů nad 50 let a do 13 let. Podrobný časový harmonogram je k dispozici v angličtině na oficiálních stránkách mistrovství.
The
2014/2015 season culminates this week with the World Championships
in St. Petersburg, Russia. But this weekend also symbolizes the end
of an era for the ITHF, whose president Bjarne Axelsen is handing
over to his successor, Simon Thomas, who we interviewed in April. It
is therefore more than fitting time to acknowledge Bjarne's work for
the table hockey community and to find out about how he looks back on his
presidential days.
Bjarne,
how many terms have you actually served as a president of the ITHF?
I
have served 4 terms (elected in 2008, 2009, 2011 and
2013). I am the only person who has been the member of the Executive Committee
since its very beginning in 2005 in Riga, Latvia - and then 7 years as a president. A lot has
happened in the last 10 years. There were many discussions and
sometimes a bad atmosphere between some countries and players in the
good old days. Now it is much better, but it is still important to have leaders who know and respect the rules and are able to make
neutral decisions.
I know
you as a keen traveller who does his best to meet table hockey players all over
the world, playing at various tournaments. It must have taken up a
lot of your life…
This
is correct. I have had the chance to plan a lot of my working
time and spare time because of my job as a leader of the radio
station from 2005 to now. Sometimes I used the evening
before a tournament to work a little in the hotel
or hostel in order to have the necessary amount of time to travel
again the weekend after In
the autumn 2012 I travelled 7 weekends in a row to Swiss Open, Kosice
Open, Istra Open, Helsinki Open, Canada Cup, Slovenia Open and Nove
Zamky Open. I felt like a real professional travelling all over
the world from tournament to tournament I
admit it was quite tough to land in Denmark Thursday morning after
visiting Toronto, Canada with Anette [Engel] and then the next day travel to
Croatia with Michael [Toft-Nielsen] in order to take the train from Zagreb to Kranj
in Slovenia in order to play Slovenia Open. However, it was very
funny and I managed to win 3 of these 7 tournaments + two silver
medals.
I have played around 170 tournaments outside Denmark
from 2004 to 2015. It is very important for me to travel and
communicate. I wanted to base my decisions in the Executive
Committee of ITHF upon facts. A politician – also a table
hockey politician – must travel in order to learn how the table
hockey world is working outside his own country.
… but
now it's over. What are you going to do with all this free time?
I
will still travel as much as possible but now also to other
destinations than table hockey destinations. I need to see
beautiful places where table hockey is not being played –
yet. Moreover, I have two jobs at the moment: I am the CEO of the radio
station and I am teaching Danish to people from 20 different countries when they arrive to Denmark as refugees. In
this way I am still working with many cultures and talking with
people from many countries - which I like very much. Moreover, I
still plan to play some tournaments in table hockey - I love the
atmosphere. The organizers could perhaps benefit from my
help, so they are very welcome to ask
me. Also, we are working on several projects with DBHU (Danish Table Hockey Union). We organize tournaments all around Denmark
and we have managed to attract some sponsors, which is now bringing
prize money into table hockey in Denmark.
So the situation in Denmark is looking very good?
We have a good group of young players plus a series of
tournaments with prize money. We have decided to do it like many
other sports. We organize open tournaments, but new players or
players on lower levels need to qualify in order to play in the
“professional” category. Of course it
is great that a person from the street can walk into the arena and
play with Maxim Borisov but in a way it is also quite unprofessional. This
would never happen in another sport. If we want media attention,
sponsors and prize money (and I do not know if this is what the world
wants), we need to make tournaments only for players with a certain
level – in my opinion.
We
have two big challenges in Denmark. Many children and their
parents do not look upon table hockey as a sport. In ITHF we
need to decide: do we want to stay on the level we have now OR
do we dare to make the necessary changes and put demands into our
sport in order to make table hockey a well-known sport? When I visited Moscow Open and then told our people about the prize money for the 19th place, I saw a growing interest among young players.
The other
problem for Denmark is tournaments held in May or June. May
and June are very important months with many examinations in
Denmark. It is almost impossible to move the examinations (I
understand this is not such a big problem in some other countries)
and moreover you need STRONG arguments when explaining parents that they
should contact the high school in order to move an examination
because of table hockey. We need more prestige in table hockey:
TV stations, sponsors and prize money in order to convince parents
that table hockey is a real sport – like tennis, table tennis,
badminton etc.
So what do
we need most in the future? Money,
publicity, full-time organizers, first-rate tournaments, or more
players...?
The
answer to this question depends on what we want. If we want to
travel and visit each other, fight for trophies and have fun – we
can already do this. If we want to move to a level like other
sports we need to award the best levels in the World Table Hockey
Tour to the organizers who manage to organize professional
tournaments. The attention of
mass media is really necessary if we want more results with table
hockey than the level we have already achieved. But it is my
impression that most of the member federations are satisfied. In
that case, there are not many challenges left for the future members of
the Executive Committee – except making a great ITHF WTHT Calendar,
updating the World Ranking etc.
But I am very inspired by the job
being done in Russia and Latvia. If we want more publicity than we have now, we must learn from them. This
rift between “Keeping it as it is” and “We must develop our
sport” is the biggest challenge for the future Executive
Committee.I
believe we should put more demands on the level of WTHT Super
Series tournaments. This
level should be awarded to all the professional organizers – and
only the professional ones. National
borders should not be the most important fact when awarding World
Tour levels. The most important aspect should be the level of
organization, number of players, number of participating countries,
facilities in the arena, prize money, media etc. In other words
- PROFESSIONALISM!
Your
playing style shows a lot of concentration, determination and energy.
Who inspired you most as a player? Has your style ever changed
throughout your career?
I
began when I was 29 years old. This was my biggest challenge. I
wanted to do my best and try to achieve some results and win
tournaments in different countries. In Denmark, I could never
practise my defence and it was easy to score goals from every angle
using many different combinations and shots. However, I managed
to attract many young players in Denmark and they had the time of
their lives when playing at the Worldand European
Championships, Swedish Masters, Oslo Open or perhaps in Kosice or
Kapolnasnyek in Slovakia or Hungary.
However, I began at the
same time as many of the best young players. I admire many of
them very much. They are so technical and fast - this is impossible for me. I must concentrate very
much in the defence in order to stop my opponent. Moreover, I
must use every small chance in order to score goals because fast
combinations with many passes are not easy for me. My style has
not changed dramatically but step by step I learned more details and
tricks. I have had the chance
to spend a lot of time playing table hockey and talking with people in all
the countries and to learn a lot in this way – not only about playing, but also about their views on table hockey and organizing tournaments. Very inspiring!
If a
newcomer asked you about what you need to be best at table hockey,
what would you say?
I
would recommend a newcomer to study the best players and be
inspired. Sit down and watch the play off matches between the
best players, go home and practise and prepare for the fact that
centre moves are very important. Some
years ago I played a tournament in Switzerland. I was winning
in quarterfinals against Martin Ženíšek (APP Gladiators Plzeň) by using the centre
move a lot. He told me: “Do you know that there are other
combinations than this one?” He
was completely right. It was boring and it is sometimes boring
to watch the international top level. However, one month later
Martin asked me whether I was ready to play for Gladiators in the
Czech Team Championship - which made me very happy and our team won the
bronze medal on 29th May 2011. Team
Championships are the tournaments I like the most.
Final
shot: who's going to be the 2015 World Champion?
Maxim
Borisov (Russia). With Edgars Caics, Atis Silis and Yanis Galuzo as my
other favourites for the semifinals, but there will be surprises. It
could be Jan Pelkonen, Hans Österman, Benjamin Gerasimov or Dmytro
Litvinyuk.
Bjarne, thank you very much for the interview and for the incredible work and effort you put in table hockey. Have fun in St. Petersburg!
As a little bonus for those of you who do not check the ITHF Website on regular basis: her is Bjarne's last Christmas speech of 15 December 2014. 8 minutes of comments, insights and food for thought...
